Železitý pramen

Již od pohledu podezřele zabarvená voda, vytékající z tohoto pramene, naznačuje přítomnost železité složky. Přitom nikde není ani zmínka, že by se kdy v těchto místech nacházela kyselka. Možná to bude mít jiný základ. Hned těsně vedle u cesty je tůň (viz foto 2), která dle odvodní stružky zřejmě také funguje jako pramen, pokud jsou dostatečné srážky. Podstatné je, že tato tůň nejeví známky zrzavého zabarvení. Jinak takto vzniklá vodoteč má trvání doslova v jednotkách metrů, protože za cestou prochází malým hájkem, aby následně překlenula tzv. Podkrušnohorský přivaděč v ocelovém žlabu - v podstatě akvaduktu a vtékala do původně požární nádrže lidově zvané "Kačák". Tato nádrž však byla od nepaměti využívána jako atraktivní koupaliště, neb se nachází bezprostředně za posledními domy Chomutova a voda v ní byla i v těch největších vedrech čistá a příjemně chladná. Po revoluci však padla do soukromých rukou a pan majitel ji nechal oplotit vysokým a hustým plotem, takže vodní plocha není ani vidět. Je zajímavé, že tehdá byla naprosto čirá vodoteč natolik vydatná, že kovový akvadukt doslova přetékal do přivaděče. A to i v těch vedrech. Dnes se zrzavý čůrek ztrácí již v hájku a nedoteče ani k akvaduktu, který zůstává suchý. Jak je tedy dnes napájen Kačák a co se stalo s hydrologií vodoteče je záhadou.