Smrkový a Vilémův pramen

Prameny byly postaveny v první polovině 19. století. V roce 1867 byl první z nich pojmenován na Princ Wilhelm Quelle. Je to zřejmě spojeno s korunovací Viléma II na Pruského krále. Postupem času byla v těsné blízkosti pramenů postavena dřevěná pergola s lavičkami, jenž sloužila turistům jako úkryt před nepříznivým počasím. Od První poloviny 20. století nebyly prameny již udržovány a rychle chátraly. Přesto došlo po druhé světové válce k přejmenování na pramen Partyzánů. Dnes se jim vrátily jejich původní názvy: Vilémův a Smrkový pramen. Dostaneme se k nim, když u rozcestníku nad Rumunským pramenem půjdeme stále rovně nahoru po lesní cestě. Prameny jsou asi 200 metrů vzdáleny a jsou již dlouhodobě bez vody neboť jejich vody sbírají níže položené vodárenské jímky.

Říjen 2012 - prameny mají opět vodu, aktuální foto: Martin Mlečka

V květnu 2013 na zahájení lázeňské sezony, u příležitosti Dne dřeva a pramenů bylo vybudováno odpočívadlo u Smrkového a Vilémova pramenu. Za přispění pedagogů vybudovali studenti Ústavu nábytku, designu a bydlení za podpory hnutí Brontosaurus.

Srpen 2014 - voda z obou pramenů je chuťově velmi dobrá, Vilémův pramen (levý pramen) jí chrlí 12 litrů za minutu, Smrkový má vydatnost 0,9 litru za minutu. Vilémův má teplotu 8,5°C, Smrkový 8,7°C. Smrkový pramen má moc velké korýtko a malý proud, takže jde těžko nabrat.

Říjen 2024 - mohyla Smrkového pramene padla za oběť povodním, příval vody ji povalil a rozmetal do prostoru před oběma prameníky. Naproti tomu Vilémův pramen vyvázl bez poškození. Oba zdroje stále vydatně tečou, v případě Smrkového pramene se voda nabírá přímo z odhalené přívodní trubky.

Červenec 2025 - ještě během podzimu 2024 byly oba prameny kompletně opraveny a tečou. Dřevěná lavice byla nahrazena sedacím výklenkem v kamenné zídce. Smrkový pramen se zapsal do historie Gräfenberku jako pravděpodobně nejrychleji zničená a nejrychleji opravená památka. Aktuální foto: Martin Mlečka