Studánka Míru (2673)

Základní informace

• Typ: studánka
• Přístupnost: pěšina (pěšky)
• Využitelnost: voda nedostupná
• Kraj: Moravskoslezský kraj
• Okres: Nový Jičín
• Obec: Štramberk
• Katastrální území: Štramberk
• Region: Podbeskydí

Poloha zdroje

• Odkaz na mapy: Mapy.CZ, Tourmapa, Google
• WGS-84: N 49°35'06.72" E 18°06'55.80"
• S42: X = 5498840, Y = 4291555, pás = 34
• UTM: N = 5496510, E = 291517, pás = 34
• Nadmořská výška: 430 m

Doplňkové informace

• Autor záznamu: Jiří Jurečka
• Datum vložení: 28.01.2010
• Poslední aktualizace: 13.10.2019
• Patron: ne

Zobrazení v mapě

Zdroje v okolí

Foto zdroje

Foto původního stavu zdroje.

Poznámka

Kdysi oblíbená studánka na severozápadním svahu hory Kotouč u Štramberka. Původně byla před mohylou z kamení dřevěná stříška, ale patrně při loňských přívalových deštích se celá mohylal sesypala. Voda vytéká železnou trubkou do kamenného korýtka (dole), ale v posledních letech většinu roku neteče. Pramen se zřejmě přesunul o něco níže. Nedaleko studánky Míru je notoricky známá jeskyně Šipka, podle archeologů studánka bývala zdrojem vody pro obyvatele středověkého hradiště na Kotouči.

Září 2019 - v posledních letech - zřejmě v souvislosti s těžbou, kdy došlo k odtěžení velké části hory a s posledními suchými roky - voda ve Studánce Míru mizí a voda je v ní jen zjara nebo při velkých deštích. U téhle studánky ale nejde jen o vodu. Kotouč je znám svým dávnověkým osídlením. Většina ví o neandrtálcích v jeskyni Šipka. Méně známá je však i zajímavá historie osídlení v sedle mezi dvěma vrcholy Kotouče. Vystřídalo se tu množství kultur, což dokládají významné archeologické nálezy (například bronzový poklad, stříbrná puklice – nejstarší stříbrný předmět nalezený na našem území nebo dvě vzácné měděné sekyrky). Naposledy zásobovala vodou i oblíbené výletní místo - Perníkovou chaloupku na Kotouči. V době, kdy si lidé více uvědomovali svou závislost na přírodních zdrojích, protože ještě neexistoval vodovod, byla základní podmínkou přežití právě existence zdroje vody. Studánka byla tedy důležitou podmínkou pro přežití našich předků na Kotouči. Je to vlastně poslední připomínka mnoha generací, které tu žily před námi. Z tohoto důvodu se město rozhodlo opravu studánky podpořit. Cesta od nápadu k realizaci nebyla lehká. Vzhledem k tomu, že si nikdo z pamětníků nevzpomínal jak je utvářena, bylo nutno šetrně minibagrem kameny rozebrat. Obrovskou radost všech přítomných vyvolalo nalezení betonové nádrže, v níž byla voda. Firma EKOAQUA s.r.o. měla za úkol zjistit, zda není tato nádrž porušena – není-li to důvodem úniku vody. To se nepotvrdilo. Firma celou studánku včetně drenů odborně vyčistila. Pak následovala nejtěžší část – zabetonování části kamenů včetně výměny starých kovových dílů, seskládání suchých zídek a zapracování lavic pro posezení. Cílová podoba byla tvořena podle návrhu Ing. Ivy Škrovové ta navrhla i „vodní hru“. Pokud voda ve studánce zrovna nepoteče, lze po schůdkách vystoupit nad studánku, do vrchní misky nalít vodu a pozorovat, jak stíká po spirále vytesané do ústředního kamene. Lidé tak mohou nosit vodu do lesa, nejen z lesa. Studánka byla obnovena jednak jako upomínka na život pradávných kultur, jednak jako memento, že je třeba si zdrojů vody vážit, protože je to to nejdůležitější, co k přežití lidé i jiné organismy potřebují a nemusí být samozřejmostí ji stále mít k dispozici v neomezené míře a kvalitě.